21.5.2011 Zbrašovské aragonitové jeskyně Koncer Didgeridoo

Včera jsem měl tu možnost zúčastnit se akce, které se konala na poměrně zajímavém místě a to v aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou. Hned po příjezdu mne přivítala nádherná příroda a o to více se zvedlo mé očekávání nadcházející série koncertů.

Hudební program byl následující: Zdeněk Vilímek (didgeridoo a zpěv), Mira Hepil (didgeridoo), Pavel Hedrych (alikvotní zpěv a brumle), Pavel Vala (výrobce vrtaných didgeridoo a hráč na didgeridoo) s dcerou Marietou (příčná flétna a koncovka) a Pavel Cholevik (djembe), Martin Ludvík (didgeridoo), Pavel Vank (provozovatel webu didgeridoo.mysteria.cz) s kapelou Rytmy Země (http://bandzone.cz/rytmyzeme) a Honza Roubek s kamarádem Samem, který žil v Austrálii (didgeridoo).


Kvalita koncertů byla poměrně silně kolísavá, po úvodním slovu zahrál sám pořadatel, který předvedl velice solidní výkon a skvěle zvládnutou techniku, poté přišel poměrně velký šok, kdy zahrál "nějaký australan" smutné bylo, že neovládal cirkulační dech a jeho výkon, působil po velice dobrém výkonu pořadatele jako pěst na oko.


Příště se raději neohlížet na to, že je někdo z oné mytické zemně a raději nabírat lidi dle hráčských kvalit. Po žalostné performaci onoho hocha z Austrálie přišli na řadu začátečníci, vzhledem k tomu, že začínají nebudu jejich výkony komentovat a budu doufat, že budou dále rozvíjet svou techniku a hlavně kompozici. Ale nutno říct, že výkonem nijak nepřekvapili uvidíme jak se případně zlepší a budou dále posunovat svou techniku hry.

Následně se přišel menší zlom v podobě velice vyrovnaného výkonu Rytmů země, kde byla předvedena velice dobrá hra na Didgeridoo, Flétnu a hlavně alikvotní zpěv, který byl takřka dokonalý, kdyby bylo v jeskyni echo, byl by celkový zážitek naprosto skvělý.


Na závěr zahrál a zazpíval organizátor se svým kamarádem kytaristou. Výkon opět velice dobrý jen malá rada pro kytaristu. Příště si dát kytaru do jeskyně mnohem dříve, nebude se potom tak rychle rozlaďovat. A v případě, že se kytara rozladí těsně před začátkem performace, není žádná ostuda si svůj nástroj ladit déle nebo použít přímo stage klipovou ladičku.


Když nás organizátoři na konci vyhnali, tak nám ještě všichni na odchod zahráli, konec působil velice spontánně a uvolněně.

Ještě dodám pár výtek, velice špatně hodnotím naprosto neprofesionální přístup fotografa z mladé fronty, který neustále fotil bleskem a rušil celý průběh koncertu, skoro se divím, že účinkující po těch záblescích nespadli z monolitu. Organizátoři by měli pro příště všechny fotografy poučit o tom, že by měli fotit "eticky" a ne jako hovada.

Jsem zvědav na příští ročník. Protože osobně si myslím, že koncerty v jeskyních mají velký potenciál. Pro příště bych dál vědět více poloprofesionálním případně pokročilejším kapelám, přece jen zaplatit 100 korun je docela dost.


Stránky projektu: Tady

Ostrava didgeridoo solo - Ondřej Smejkal

"V Ostravském Domě umění, od 19h, solový koncert v rámci společné výstavy Orbis Pictus, privezu i křišt’álový nástroj.."

Když jsem si přečetl tenhle popisek, řekl jsem si, že nesmím promarnit příležitost a rozhodně si musím tohoto člověka poslechnout. Protože přece jen je znám, jako jeden z nejlepší hráčů na tento nástroj u nás...

Smejkal mi ukázal dvě důležité věci, je mistr svého oboru, ale příběh jeho hudby nedokážu nikterak rozkódovat a ať jsem se ho snažil pochopit sebelépe, slyšel jsem jen techno v přezvučené místnosti, ve které jsem nedokázal vydržet do konce. Když skončil první "blok" a Ondřej vyměnil Didgeridoo, pochopil jsem, že už to asi jiné nebude. Přechody mezi rytmy byly velice strmé a jeho zpěv na začátku považuji za velice špatný vtip, protože byl falešný. Smutné také je, že na konci zdělil, že by s tím slavným křišťálovým ridem dokázal nazvučit místnost se 150 lidmi...proč to neudělal v místnosti, kde bylo lidí stěží 50 lidí je mi záhadou...

Tenhle koncert, ale i přesto byl přínosný ukázal mi, že v hudebním projevu je nejdůležitější příběh, zdělení, něco co chytne za ruku a povede člověka někam pryč. Je mi jasné, že Ondřej tím vším chtěl něco říct, ale jeho příběh se ztrácel v "přezvučení" a v komplikované technice...

Didgeridoo Workshop Ostrava

Text k přihlášce:

Pro všechny začínající zájemce o didgeridoo, samozřejmě i bez předchozí hudební zkušenosti proběhne seminář hraní na didgeridoo. Osvojíte si tvorbu základního tónu, nazývaný též drone, alikvótního tónu, používaní rytmu a hlasu, cirkulačního dechu. Jako bonus se závěrem našeho setkání seznámíte se základy použití didgeridoo jako léčebného hudebního nástroje a pro okořenění našich smyslů, Vám umožníme prožitek na vlastní kůži i pod ní působením didgeridoo versus tibetské mísy.

Seminář povede hráč na didgeridoo Masťa, který je účastníkem workshopů Ondřeje Smeykala. Asistovat mu budou Honza a Pavel (rovněž zkušení hráči).
Místo konání : Klub Alta, Slévarenská 16, Ostrava

Info a přihlášky:
e-mailem na: johannahinkova(zavináč)seznam.cz ,nebo
volejte: 737 314 862, 773 614 862.

Dále je nutno zaplatit zálohu 150 ,- Kč na účet, který Vám bude sdělen e-mailem (přihlášky nejpozději do 28.01.2010).

S sebou: Pohodlné oblečení, vlastní nástroj.

Předpokládáme, že naše individuální přístupy a odlišné způsoby hraní umožní účastníkům tohoto semináře najít tu nejefektivnější cestu k vlastnímu pojetí a způsobu hry tak, aby jste byli maximálně spokojeni.

První koncert aneb velké ticho.

Z mého "slavného" vystoupení, nakonec nic nebylo. Den před ním mi bylo oznámeno, že se našel hráč, kterého lépe znají. Nu co naplat, za zlé jim to nemám.(Možná jen trochu:o))
Ale na svou "velkou chvíli" si ještě budu muset počkat. Co naplat, nezbývá už nic jiného než se připravovat na státnice a zkoužkové...

V každém případě, by to chtělo nějaký dobrý Jam, který by mi spravil chuť. Proto předběžně všichni kdo máte zájem počítejte s půlkou ledna. Info upřesním!

Můj první koncert, kde budu hrát na Didgeridoo

Náhody se sešly tak, že budu zastupovat svého bratra na tomto koncertu. Bližší info upřesním až událost proběhne. Včetně komentáře. Těšení, zatím převládá nad nervozitou a zároveň...není asi nic lepšího než jet ve zkoužkovém měsíci do Brna hrát na Rido:))

Jam s elektrickou kytarou. - Aktualizace!

Tuto sobotu jsem měl možnost, pozvat k sobě Ivana ze slavné skvadrony filozofických kluků:)) Blbli jsme docela dlouho a brzy sem hodím nějakou ukázku našeho snažení. Výsledek je nakloněn spíše elektrické kytaře, která chtě nechtě přehlušila Didge, které vytváří pouze pozadí a občas jde slyšet v basových tonech. Ve výsledku to, ale moc nevadí, protože to byla docela dobrá pařba. A další zajímavá zkušenost, která mně i Ivana donutí k většímu cvičení. Kéž je na něj v nadcházejícím měsíci dost času!:)

První video, spíše zvukově laděné.



Jednání druhé:)

Digeridoo Workshop

Malá reklama, na akci která bude pořádaná na konci září. Bude se jednat o Didgeridoo workshop pořádaný zkušeným hráčem "Masťou". Místo a čas bude upřesněno. V každém případě je se tam budu snažit rozhodně dostat, protože jak pro hráče tak i nehráče je to vždy velice dobré nakopnutí.

Didgerido Jam,Zahrada

Tentokrát se mi povedlo zahrát s mým vlastním otcem. A duchapřítomná mamka malou rozehrávající část zaznamenala. Nejde zde ani tak o hudební produkci jako o unikátnost toho, že se mi s ním povedlo zahrát. Proto si nemohu dovolit tento pro mně velice cenný zázname nepublikovat:o) Při troše cvičení by mohlo vzniknout i něco velice zajímavého!

Kostelní Jam III

A poslední:)

Didgerido Jam Kostel II

Tentokrát, zpěv nahradí Varhany:o)

Didgerido Jam Kostel I

Tady slibovaná nahrávka, nečekejte zázraky (alespoň ne od mého občas zmateného rytmu, ale párkrát jsem se s Terkou sešel:o)

Kostelní Jam

Tak se to nakonec povedlo domluvit. Vlastně všechno to domluvila má láska. A já měl spolu s ní možnost zahrát si v kostele. Ona zpívala a hrála na Varhany, já se držel Rida. Mám i záznam, ale ten je nutno patřičně upravit. Více až v dalším odkazu.:)

Lapaine.Ritosha-didgeridoo.organ@Eufrazijeva bazilika

Sic v některých fázích hrozná improvizace, v některých ukazuje krajní možnosti Didgerida, zvláště ve zpěvu do nástroje. Chci vlastní kostel, kde bych si hrál :o( Bylo by zajímavé se domluvit s nějakým farářem a zkusit si to...Otázka, ovšem je. Je tu někde farář, který má rád Didgeridoo? Je tu někde farář, který by snesl to, že větší zájem než o kontemplaci s křesťanským pojetím náboženství mám větší zájem o kontemplaci si Didgeridem a jeho zvukem? Nechť tyto otázky jsou jednou zodpovězeny!:))

Sleep Apnea relieved by Didgeridoo

Jedno docela zajímavé video, kde se ukazuje, že hraní na Rido je docela blahodárné, pro uvolnění krku.

Didgeridoo Třešeň Ladění C

Aby těch hudebních novinek nebylo málo tak jsem svůj hudební repertoár rozšířil i o nové rido. Tentokrát je to ladění C, takže zvuk je více hutnější. Kvalita rida není rozhodně velká, zní velice slabě a je velice těžké ho rozeznít a o přefucích ani nemluvím:) Ale má jednu nespornou výhodu, není moc hlasité takže s ním jde v pohodě hrát i v noci, nebo případně v parku (s tím předpokladem, že moc nechcete rušit okolí), další výhoda je v tom, že je to učitel. Pokud na něj něco zahrajete bezchybně tak už to zahrajete úplně na cokoli...Sám to začínám pociťovat když pak vezmu do rukou svoje dubové rido:o) V každém případě děkuji svému bráškovi za zapůjčení:o)

V poslední době, nemám skoro vůbec chuť něco psát, což je velký problém protože musím do školy udělat pár seminárních a ročníkových prací...ale věřím, že to samo odezní. Mám teď chuť spíše hrát a prožívat. O čemž svědčí třeba tyto příspěvky, kde se podělala filozofie?:))

Tjupurru - Stompin' Ground(Mix rida a trombónu)

Šílené video, kde dotyčný (rodilý aboridžinec) hraje na nástroj, který sám vytvořil, dokáže s ním přejít do libovolného tonu, což jde na nahrávce krásně vidět.
Rido je díky tomuto plastové a navíc to prohání přes zesilovač. Chtěl bych mít podobný kousek taky, experimenty mám opravdu rád!:)

Dubové didgeridoo

Konečně jsem si našel trošku času popsat svůj nový nástroj. Čím více jsem s ním v kontaktu, tak tím více letmými doteky zjišťuji, že je to mistrovský kousek v rukou začátečníka. Je neskutečně citlivý a jde na něm velice snadno poznat, že jsem ujel s nátiskem což se projevuje nepěknou rezonancí. Pozitivní věci zase je, že mi v něm zúročilo snažení s bambusem. Cyklický dech je zde opravdu cyklický.
Tenhle nástroj mě nutí více trénovat, protože jeho nádherný D dis zvuk, mně dovolí časem vyjádřit to co jde slovy jen velice těžko. Ale zatím se s tímhle Ridem seznamuji, těším se na to až se budeme znát mnohem více. Říkám si ať už Morana odvane, protože čím dříve budu moct hrát na slunci a na čerstvém vzduchu tím lépe.

A teď charakteristika tohoto Didgerida od výrobce.

Velmi zajímavé didgeridoo lepší střední třídy. Nástroj byl zamýšlen na dynamické hraní s průkazným, hutným základním zvukovým zabarvením a myslím, že toho bylo ideálně dosaženo (zejména dík optimálně zvolenou tloušťkou stěn v posledních třetinách nástroje). Didgeridoo vyniká ostrým, přesným a silným tónem, což se projeví zejména ve středobasových polohách kde nástroj ze sebe, i při běžném hracím tlaku, vydá hlasitou, hutnou a nepřeslechnutelnou:) zvukovou linku. Pokud aktivně přidáme náporové hraní bránicí, celý tento zvuk. efekt se ještě znásobí a výsledná vibrace je opravdu působivá. Své neopomenutelné místo zde mají také přefuky, tedy jejich aplikace. První „sklouzne“ ze základního tónu téměř sám a i další nepotřebují příliš snažení. Hlasitostí i tónem (první přefuk) pak s nástrojem hezky souzní. Didgeridoo je svým vyjádřením spíše basový nástroj (i když tónem na stupnici leží téměř uprostřed) a i přes možnost aplikace rychlého stylu hry, nechá vyznít půvabu pomalého, relaxačního hraní. Nástroj je lehce hratelný a jeho zpětný hrací odpor mu umožňuje se dobře uplatnit event. i u začínajících hráčů.

Materiál:Dub
Výška:173 cm
Dolní průměr:12 cm
Hmotnost:3 kg
Tón:D#
Přefuk: D#, G, F

http://www.didgeridoo-art.cz/

Na těchto stránkách najdete obrázky tohoto rida, plus spoustu dalších věcí ohledně tohoto pro mně srdcového hudebního nástroje.

Plastové rido

Po mých školních pracích, bych se zase chtěl trošku věnovat svému milovanému nástroji a jeho variantách. Tentokrát to bude obyčejná plastová trubka :o))
Její výhoda spočívá v ceně, seženete jí v podstatě v jakémkoli Hornbachu či jiném kutilském obchodu za pár korun. Pokud si na ní vyrobíte vhodný voskový náustek, tak máte nástroj na hraní. Nevýhody jsou v tom, že takovéto didgeridoo bude mít plastový zvuk, plus to bude správný bzučák vysokého pro mnoho lidí snad i nepříjemného ladění. Ale máte tu výhodu, že vám nepraskne, pokud si na to teda nešlápnete:o).
Pro srovnávání v jednom z dalších příspěvku poskytnu zvukové srovnání bambusu a plastové trubky.

Tady máte návod jak vyrobit náustek.Tady

Bambusové rido

Tohle je moje první rido, na kterém jsem se naučil cyklický dech. Kvalita zvuku, se po rozehrání o něco zlepšila, ale právě teď je nástroj ve fázi umírání. Uprostřed se objevila velká prasklina, kterou jsem musel oblepit izolepou, protože spotřeba vzduchu, která je u bambusu už tak vysoká se ještě zvětšila. „ Je to bzučák, který každého otravuje.“ Tak ho charakterizuje má přítelkyně :))

Ale i přes tyto zlou charakteristiku ho mám moc rád. Při hraní na něm si dokážu nádherně uspořádat myšlenky a na chvíli vypadnout ze zaběhnutých vzorců chování. Je to pro mě medicína a zároveň i přítel. Čím více hrajete na rido tím více si k němu budujete vztah a snad i ono k vám. Někdy vás má rádo a někdy vám nedaruje nic. A právě tomuhle vděčím za dar cyklického dechu. Nebyly to galeje, ale cesta, která mněla jasně stanovený cil a byla příjemná.

Ale svůj vrchol tohle rido už zažilo, když na něm teď hraju tak jde vidět, že je něco v nepořádku, praskliny se pomalu rozšiřují a já si říkám, že brzy budu muset toto rido opustit a dovolit mu odpočívat na čestném místě. Přece jen první rido se nezahazuje, zvláště když se do tohoto hudebního nástroje zamilujete! Dříve než úplně odejde do věčných hracích siní, nahraju ukázku, kterou zde vložím, je třeba mít vzpomínku ne?

                                                              Více obrázků zde