Ostrava didgeridoo solo - Ondřej Smejkal

"V Ostravském Domě umění, od 19h, solový koncert v rámci společné výstavy Orbis Pictus, privezu i křišt’álový nástroj.."

Když jsem si přečetl tenhle popisek, řekl jsem si, že nesmím promarnit příležitost a rozhodně si musím tohoto člověka poslechnout. Protože přece jen je znám, jako jeden z nejlepší hráčů na tento nástroj u nás...

Smejkal mi ukázal dvě důležité věci, je mistr svého oboru, ale příběh jeho hudby nedokážu nikterak rozkódovat a ať jsem se ho snažil pochopit sebelépe, slyšel jsem jen techno v přezvučené místnosti, ve které jsem nedokázal vydržet do konce. Když skončil první "blok" a Ondřej vyměnil Didgeridoo, pochopil jsem, že už to asi jiné nebude. Přechody mezi rytmy byly velice strmé a jeho zpěv na začátku považuji za velice špatný vtip, protože byl falešný. Smutné také je, že na konci zdělil, že by s tím slavným křišťálovým ridem dokázal nazvučit místnost se 150 lidmi...proč to neudělal v místnosti, kde bylo lidí stěží 50 lidí je mi záhadou...

Tenhle koncert, ale i přesto byl přínosný ukázal mi, že v hudebním projevu je nejdůležitější příběh, zdělení, něco co chytne za ruku a povede člověka někam pryč. Je mi jasné, že Ondřej tím vším chtěl něco říct, ale jeho příběh se ztrácel v "přezvučení" a v komplikované technice...

Bobby McFerrin - Ostrava

Měl jsem možnost být na Koncertu Bobbyho McFerrina v Ostravě a pocity byly spíše smíšené. Na jednu stranu jsem byl naprosto unesen možnostmi tohoto zpěváka, který posunul zpěv do zcela jiné roviny a na druhou stranu jsem byl velice zklamán chladným a neschopným publikem a neživým orchestrem, nevím jestli to bylo tím, že už byl Bobby unavený ze dvou předešlých koncertů, ale něco tak ochablého jsem ještě neviděl. Bobby publikum zkusil párkrát rozezpívat, ale musel se nejspíše cítit jako by dostal zcela rozladěnou kytaru, bohužel na tomto koncertu neuplatnil svojí schopnost práce s publikem a ani se mu nedivím...

Co se týče Orchestru, který mu byl k dispozici byl sice technicky velice dobře vyzpívaný, ale nedával do hudby život, ještě lépe to šlo vidět když se s ním pokusil udělat Jam, celý slavný orchestr pak působil velice nejistě. Holt je těžké se pustit do nevyšlapaných cest....

Velké překvapení, ale představoval Dan Bárta...S Bobbym předvedli naprosto dokonalé vystoupení plné života a nutno říct, že Bárta tím co předvedl se, alespoň u mně stal nejlepším českým zpěvákem.

Je vidět, že i když je Bobby unavený dokáže i přes to předvést neskutečně mnoho, těžko popisovat jeho hlasové techniky, nepřetržitý dech. Ale rozhodně jsem strašně rád, že jsem to mohl vidět a slyšet...stal se pro mně velkou inspirací

Bakalářka...jednání třetí!

Takže nakonec po všem možných i nemožných peripetiích konečně tenhle týden svážu svou nehodou bakalářku. Vypadá to, že faktická stránka je v pořádku, zbývá nám už jen opravit překlepy. Když bych to srovnal s lodí, tak je to asi ve fázi, že musí uschnout lak a stačí vyplout.